Ostatní zážitky
-
Tábor v Knihovně příběhů
Na tábor jsem jela již posedmé a opět jako zdravotnice. Na pohotovost jsem letos vezla podezření na zloměný palec na noze (dítě) a podezření na zlomená žebra (vedoucí), ale obojí bylo naštěstí jen naražené. Nejvíc jsem se trápila s vymknutými kotníky, ale vlastně to bylo celé v pohodě. Snad úplně poprvé nikdo neonemocněl. Užila jsem si všechny role, které jsem hrála: Chaose, mořskou pannu, Sněhurku, dceru mistra Hanuše a další. Naše kostymérna je dokonalá. Letos jsem tábor vytvářela – od dějové linky, přes program her až po zabezpečení všech těch detailů, které děti vtáhnout do děje a už nepustí. Bylo to časově i kreativně strašně náročné a naprosto báječné. A…
-
Pitva. A zdravotnické zákroky na tělech.
Jestli nebudu mít PTSD z tohohle, tak už z ničeho. Článek není pro slabší povahy. Dostala jsem neopakovatelnou příležitost: v rámci kurzů první pomoci se zúčastnit pitvy a na tělech si vyzkoušet některé invazivní zákroky, které se jinak těžko trénují. A já takovéhle příležitosti neodmítám. Můj kamarád při pitvě omdlel, a tak mě zajímalo i tohle hledisko – jakože jak zareaguju na mrtvé, na ten pach a na aktivní poškozování lidských těl. Ráda si o sobě myslím, že jsem tvrďák, ale taky občas brečím při videíčkách o lidech seznamujících se přes cedulky v okně kanceláří a nezvladatelně se mi navaluje při praní pozvraceného a pokaděného oblečení táborových dětí. Dostala…
